Nervózně se natahujete dolů, berete do ruky baterku a snažíte se utěšit její okolní záři. Když mžouráš do tmy, na klíně je tíha, která neodhaluje nic jiného než nemocniční postel, ve které ležíš, a chladný kovový lesk kovového krytu svítilny. Všude kolem vás je tma doprovázená ohromujícím tichem. Pomalu a bolestivě otevíráš oči, když ti uvnitř lebky buší tupé bušení. Vaše okolí nic neprozradí. Pokoj. Studený.
více informací...